O tomto místě
Z Velvět se krajina postupně zvedá a Milešovka je od začátku nepřehlédnutelná dominanta. Výstup na nejvyšší horu Českého středohoří (837 m n. m.) je místy prudší a dá zabrat, ale nahoře čeká jedna z nejhezčích panoramatických vyhlídek u nás. Kruhový výhled je opravdu velkolepý – při dobré viditelnosti dohlédnete desítky kilometrů daleko. Vrchol je známý i svou meteorologickou stanicí a tím, že patří k největrnějším místům v Česku.
Ze Milešovky jsem pokračovala směrem na Velemín. Po exponovaném vrcholu přichází klidnější část – louky, otevřená krajina a minimum lidí. Právě tady si člověk nejvíc uvědomí typický ráz Českého středohoří: izolované kopce vystupující z krajiny a neustále se měnící horizont.
Jedním z nejhezčích úseků celé trasy je Oparenské údolí. Lesní cesta vede podél potoka, místy mezi skalami, a má úplně jinou, klidnou atmosféru. Nad údolím se nachází zřícenina hradu Oparno, která dodává místu téměř pohádkový nádech. Zbytky hradeb připomínají jeho středověký původ a výhledy z okolí stojí za krátkou zastávku.
Závěr patřil Malým Žernosekám. Po kopcích a lesích přichází otevřenější krajina u Labe. Oblast je známá vinařstvím a blízkostí Žernoseckého jezera, takže atmosféra je tu najednou úplně jiná – klidnější, rozvolněná, téměř středomořská.
Já jsem si vybrala tuhle trasu, protože jsem potřebovala "trénovat" na výšlap na nejvyšší horu severní Afriky - Jebel Toubkal (4167mnm) - tak jsem si dala Milšeovku s 2 batohy na zádech, cca 16kg :))